Co je v Kazachstánu lepší než v Čechách

Jestli si chcete poslechnout, co je v Kazachstánu horší než v Čechách, zeptejte se Davida. Nebo si přečtěte Radkův článek tady http://www.radekvana.net/Expedice-Exotika/Stredni-Asie/Kazachstan-rok-druhy/.

A jestli vás zajímá, co je tu naopak lepší než v Čechách, tak čtěte dál.


Taxíky

Protože je tu dost nerozvinutá hromadná doprava (v podstatě jen autobusy, které jezdí pomalu, málo často, podle neexistujících jízdních řádů a navíc jsou špinavé), vyvinul se tu báječný systém spolujízdy autem, tzv. "gypsy taxi". Je založen na tom, že taxíkem je každý, kdo má volné místo, a zas tolik nespěchá. Používá se tak, že si člověk stoupne na kraj silnice a stopuje. Nejpozději páté auto nejspíš zastaví, řidič stáhne okénko a mlčí (což věci neznalého cizince trochu mate). Správná reakce je vybafnout na řidiče cílovou destinaci (křižovatka ulic), a částku, kterou jsme ochotni za odvoz dát. Takže například "Timirjazeva-Sejfulina, 400". Řidič provede bleskovou analýzu výhodnosti transakce, kde je učteno
- jak moc se naše destinace odchyluje od destinace kam potřebuje on
- kolik nás je lidí (čím více, tím menší šance, že do auta ještě
přibere někoho platícího cestou)
- jak je to daleko
- jak jsme mu sympatičtí, tj. jestli si s náma cestou dobře poklábosí
Pokud analýza dopadne v náš prospěch, řekne "sadítěs" a jede se, pokud ne, bez zbytečného slova navíc zavrtí hlavou, někdy ani to ne, vyroluje okénko nahoru a jede dál. Pokud už třetí řidič zavrtěl hlavou, je na místě uvažovat o zvýšení nabídnuté částky. V dešti a sněhové vánici se platí víc.

Gypsy taxi funguje 24h denně, je na něj maximální spoleh a nikdy se mi nestalo, aby např. řidič chtěl zaplatit víc než jsme se domluvili (jako je pravidlem třeba v Indii).

Běžně jezdí samotné holky a nikomu nepřijde, že by na tom mělo být něco nebezpečného.

Když jsem byla posledně s dětmi v Praze, a šli jsme na  vzdálenou zastávku autobusu, napadlo mě, že mi kazach-style-taxi celkem chybí.


Čaj
a obecně nápoje v hospodě. 
Pokud jdeme jako rodina do hospody, objednáme si prostě litr džusu, litr vody, nebo čajnik čaje. Žádné "každému minilahvičku džusu cappy po třiceti pěti korunách" případně "minihrníček čaje za třicet".
Krabice džusu stojí asi tak dvakrát víc než v obchodě, konvice čaje je obvykle za nějakou směšnou cenu (20-30 Kč). Čaj lze objednat černý, s mlékem, taškentský/uzbecký (s cukrem a citrónem), nebo ujgurský (s mlékem a solí). Pokud je čaj sypaný (což je asi tak v polovině případů), není problém
si říct o horkou vodu na druhý nálev (zdarma). Jo a stejně tak jako se džusu objednává krabice, vodky se objednává láhev :)


Jídlo v restauraci
Že tu chutná rajče jako rajče a mrkev jako mrkev jsme tu už psali. Stejně tak tu mají lepší maso, takže to asi mají jednodušší, že mají na vaření dobré suroviny. Restaurace jsou dvou typů - levné a dražší. V levných je obvykle standardní výběr tzv. "vostočnoj (východní) kuchni" (lagman - tlusté kulaté domácí nudle s masem a zeleninou, plov - rýže s mrkví a beranem, kurdak - játra a srdce s bramborama) a "evropejskoj kuchni" (tím se myslí ruská kuchyně - boršč,  soljanka, karbanátek, ryba).  Dražší jsou obvykle národnostní - italské, gruzínské, vietnamské, turecké apod.
Nicméně ani v levných ani drahých se mi nestává, že by mi jídlo nechutnalo. Což se mi v Praze čas od času stane.

Plov

Kuyrdak

Lagman

Počasí
Na rozdíl od Prahy tu skoro pořád svítí slunce.  A jsou tu menší teplotní rozdíly mezi ránem, polednem a večerem. Takže když je přes poledne na tričko, dá se jít i ráno v tričku. 

Tím pádem je tu i výrazně menší vlhkost, což má několik výhod: 1. prádlo vždycky uschne přes noc, i v zimě. V létě stačí dvě hodiny na balkóně. Sušičky tu neexistují, na co taky. 2. prakticky se tu nevyskytuje bláto.

Hory!!!!
... komentář netřeba :)