Taky jsme na podzim zajeli na výlet do Astany, oba s Davidem jsme tam měli nějakou práci, tak jsme to spojili a vzali jsme i děti.
Venku byla zima (-15) a velmi nepřívětivě fičelo, což je prý pro Astanu typické. Město ani moc nevypadá jako město, je to soubor izolovaných megalomanských staveb, mezi kterými jsou ty holé pláně kde fičí. Ale jinak se nám tam líbilo :) Tam jsme letěli letadlem, zpátky vlakem. Bláhově jsme si mysleli, že děti budou ve vlaku v noci spát. Chyba lávky, mnohem zábavnější než spát je přece přelézat z jedné palandy na druhou, tisíckrát dokola.
Symbol Astany a potažmo celého Kazachstánu, Bajterek. Bajterek je speciální pohádkové křoví, do kterého pták snesl zlaté vejce. Ve vejci je restaurace, ale bohužel bylo zrovna zavřeno.
Je tu nesmírně populární takové to broušené sklo a barevné sklo s kytičkama. Zapadá to do oblíbeného stylu bydlení alá "jako luxus na zámku, ať je vidět, že nejsem žádnej chudák".
Vevnitř jedné ze slavnějších staveb, Chan Šatyr. Je to takový velký bílý stan a střecha je průsvitná, takže ve dne je tam denní světlo. To se mi, musím říct, dost líbilo.
Takhle nějak vypadá ta "holá pláň mezi izolovanými stavbami"
Zápisky velkomožného Nursultána... plán nezaměstnanosti na příští pětiletku. V muzeu se nesmělo fotit, tak to na mě prosím nepráskněte.
Zaujalo mě, že v muzeu mají i pravou orienťáckou mapičku z LOBu...
A na závěr "tři děti v kupé a tatínek"
Žádné komentáře:
Okomentovat