Přišla mi přípomínka, že na našich fotkách vypadá město hezky, ale že to tak určitě ve skutečnosti není a ať taky ukážu, jak je to všude okolo rozbitý a špinavý. Tak je pravda, že leckde to hezký je a leckde to hezký není. Špinavý to je skoro všude, ale to není na fotkách vidět. Centrální část města je víceméně pravidelnou čtvercovou sítí. Většina ulic je širokých, s alejí stromů po obou stranách nebo uprostřed. Některé ulice mají omezenou dopravu a místo aut tam je navíc alej stromů navíc a lavičky. Sem tam nějaký čtverec je park. Když si člověk trasu dobře naplánuje, dá se leckam dojít zelení. Náhodná křižovatka v centru:
Jiným případem je cesta do školky, která vede od našeho domu směrem z města ven, k horám. Naše sídliště je na horním okraji centrální čtvrti, nad námi začíná oblast, která prochází obrovskou rekonstrukcí, budoucí centrum almatského byznysu. Dřív tu byly jen malé domky bez inženýrských sítí, malé továrničky, dnes se tu staví vysoké věžáky, nové kanceláře i bydlení. Spousta toho už stojí, spousta budov je rozestavěných. Školka je pár set metrů nad místem, kde v této chvíli končí stavební činnost a začíná čtvrť rodinných domků, zvaná Gornyj gigant. Některé jsou původní chudé, ale spousta jich je renovovaných na více či méně luxusní vily, je to zvláštní směsice. Cesta trvá půl hodiny a přináším ji ve dvaceti obrazech snímaných ve víceméně pravidelných rozestupech.
Nejdřív kolem hotelu Holiday Inn do ulice Kirpičnyj zavod (cihelna).
Z jedné strany nový bytový komplex, z druhé staré domky, vzadu rozestavěné sídliště. Všimněte si nadzemních rozvodů plynu.
Průchod myší dírou.
Procházím kolem staveniště nového bytového komplexu
Vlevo hleď, staré domky, komín cihelny. Vpravo hleď, zplanýrovaná zem, vzadu starý panelák a hory.
Ulice Al Farábí, hlavní průtah jižní stranou města. Právě kolem Al-Farábí vzniká nové byznys centrum Almaty.
Nový a architektonicky docela zdařilý kancelářský komplex. Ale za rohem je obrázek diametrálně odlišný.
Vlevo hleď, velká díra a za ní další mrakodrapy. Vpravo hleď, velká díra a za ní hory.
Gornyj gigant. Ještě pár minut po ulici Gardových brigád a konečně naše školka.
U hospody zvané "Mimino" čekáme s dětmi na autobus. Na autobus se musí kus jít, od autobusu ještě dál a celé to trvá déle, než kdybysme šli pěšky. Ale děti mají pocit, že nemusí ťapat, že se vezou.
Jiným případem je cesta do školky, která vede od našeho domu směrem z města ven, k horám. Naše sídliště je na horním okraji centrální čtvrti, nad námi začíná oblast, která prochází obrovskou rekonstrukcí, budoucí centrum almatského byznysu. Dřív tu byly jen malé domky bez inženýrských sítí, malé továrničky, dnes se tu staví vysoké věžáky, nové kanceláře i bydlení. Spousta toho už stojí, spousta budov je rozestavěných. Školka je pár set metrů nad místem, kde v této chvíli končí stavební činnost a začíná čtvrť rodinných domků, zvaná Gornyj gigant. Některé jsou původní chudé, ale spousta jich je renovovaných na více či méně luxusní vily, je to zvláštní směsice. Cesta trvá půl hodiny a přináším ji ve dvaceti obrazech snímaných ve víceméně pravidelných rozestupech.
Nejdřív kolem hotelu Holiday Inn do ulice Kirpičnyj zavod (cihelna).
Z jedné strany nový bytový komplex, z druhé staré domky, vzadu rozestavěné sídliště. Všimněte si nadzemních rozvodů plynu.
Průchod myší dírou.
Procházím kolem staveniště nového bytového komplexu
Vlevo hleď, staré domky, komín cihelny. Vpravo hleď, zplanýrovaná zem, vzadu starý panelák a hory.
Ulice Al Farábí, hlavní průtah jižní stranou města. Právě kolem Al-Farábí vzniká nové byznys centrum Almaty.
Nový a architektonicky docela zdařilý kancelářský komplex. Ale za rohem je obrázek diametrálně odlišný.
Vlevo hleď, velká díra a za ní další mrakodrapy. Vpravo hleď, velká díra a za ní hory.
Gornyj gigant. Ještě pár minut po ulici Gardových brigád a konečně naše školka.U hospody zvané "Mimino" čekáme s dětmi na autobus. Na autobus se musí kus jít, od autobusu ještě dál a celé to trvá déle, než kdybysme šli pěšky. Ale děti mají pocit, že nemusí ťapat, že se vezou.
Žádné komentáře:
Okomentovat