Nové bydlení

Stálé bydlení jsme našli v jednom z novějších "bytových komplexů" Keremet. Je to takové malé sídliště postavené v jednotném stylu, domy uzavírají několik náměstíček, na kterých jsou pečlivě udržované trávníky, kytky, stromy, spousta dětských hřišť a dokonce pár obchodů, stánek s pirožkama a plovem a automat na limonádu jak z vlka a zajíce. Nejlepší je, že dovnitř nesmějí auta. Pro děti ideální, i v Praze bysme těžko hledali lepší místo. Houpačky hned před barákem, velký park s fontánama 10 minut chůze, ani na autobus to není daleko.

Byt máme v jedné z věží ve 13. patře. Instrukce proti zemětřesení říkají, že barák je nutno opustit do 20 sekund po prvních otřesech, tak nevim, no, naposledy to tu popadalo 1887, tak snad přežijem. Zato výhledy jsou fantastický. Směrem na sever do stepi nám necloní vůbec nic, celé město je pod náma (přímo severním směrem podle mě neexistuje žádný vyšší bod až k Severnímu ledovému oceánu - jediné větší hory jsou Altaj, ale ty jsou trochu víc na východ). Směrem k horám cloní jenom dvě vyšší věže našeho sídliště, ale i tak jsou kopce vidět krásně. Na východ vidíme kopec Kok-tobe, ten s lanovkou, a ta kopule před ním, to je prezidentský palác. Jedno s dětí se ptalo, jestli to je cirkus, tak jsem nevěděl, co odpovědět :-)

A ještě pár obrázků zevnitř. Místa je tu dost, veliký obývák s kuchyní, tři menší pokoje, balkon, kde je největší vedro a nejhezčí výhled. Vybavení je jakžtakž vkusné. Sedačka trochu moc velká, ale zato pohodlná (a se spoustou míst na řízení autobusu), skříně rozvrzané, snad se nerozpadnou, ale zato v koupelně je masážní sprcha lepší, než jsme měli ve welness hotelu v Beskydech. Strašné je akorát nádobí, které je růžové kytičkované, a skleničky se zlatými obroučkami, Bohemia Glass made in Czechoslovakia, ani nesundali nálepky. Záchodové mísy jsou taky české provenience.

Připojuju ještě pár dětských výtvorů. Na kreslení mají děti svoje sešity, Lukášek už pokreslil dva. Namaloval město, ale prý to není Almaty, ale Šaškovice, které jsou největší na světě a ty hory jsou taky největší na světě. Spolu jsme vyráběli náš nový domeček. Dopravní prostředky taky nevycházej z módy, ale nejvíc je teď bavěj vlajky, skutečný i vymyšlený. Na počítači hrajeme hru poznávání vlajek a poznají jich už skoro všechny, včetně různých Zimbabwe a Vanuatu. Taky jsme vyráběli z papíru hodinky, každý dítě jich mělo tak pět, takže vypadaly jak ruský vojáci. Taky se děti ptají, kdy už příjedou ruský tanky, když jsme od Ruska tak blízko (to je pro změnu reakce na oslavy devátého máje).

Kreslí i Hanička.